Očkování proti tetanu

Tetanus způsobuje bakterie Clostridium tetani, která je součástí normální flory zažívacího traktu zvířat i lidí. Výkaly se dostává do půdy, kde může přežívat i několik desítek let. Lidé se infikují ranou, která je kontaminovaná půdou s Clostridiem tetani. Rána je často nepatrná, většinou ale bývá hluboká, způsobená např. hřebíkem či třískou. Onemocnění se u nás vyskytuje díky očkování zřídka, projevuje se bolestivými křečemi svalstva při plném vědomí. Onemocnění je často smrtelné.

V České republice je povinné celoplošné očkování u dětí i dospělých, u dospělých již ale není očkování tak přísně kontrolováno. Poslední dávku vakcíny dostane člověk v rámci dětského očkování ve čtrnácti letech, poté by se mělo přeočkování provádět každých 10 let nebo při úraze.

Přeočkování se provádí jednou dávkou nitrosvalově. Pokud od posledního přeočkování proti tetanu uplynulo více než 15 let, je nutné absolvovat očkování celé znovu (tedy tři dávky - druhá dávka se podává za 6 týdnů po dávce první a třetí dávka za 6 - 9 měsíců od druhé). Jestliže dojde k úrazu, je člověk přeočkován proti tetanu jednou dávkou vakcíny (pokud od posledního přeočkování uplynulo 5-15 let). Do pěti let od posledního očkování se nepřeočkovává.

Po očkování může dojít k nežádoucím účinkům. V místě podání se může objevit lokální reakce různého rozsahu (tj. začervenání, otok, bolestivost, ojediněle zduření regionálních mízních uzlin). Celková reakce se nejčastěji projeví teplotou, bolestí hlavy a svalů, únavou.